Víme kdy, víme co, teď si řekneme, jak.

Uvařené nebo čerstvé?

Pro ty první seznamovací pokusy se nejvíce hodí tepelně upravené potraviny. Kromě toho, že jsou pak stravitelnější, snížíme tím i riziko bakteriální kontaminace, která by v bříšku malého jedlíka mohla udělat zbytečnou neplechu. Vaříme samozřejmě ty druhy, které se běžně tepelně upravují. Je zbytečné vařit okurku nebo banán.

Pokud se budeme bavit o zachování vitamínů, tak nejlepší způsob tepelné úpravy je šetrné vaření v páře. Ale co si budeme povídat, pro ty první příkrmy je to někdy celkem opruz. Člověk se s tím chystá a mimčo pak odmítne otevřít pusu aspoň na jedno sousto. Takže chtít např. po mamince 3 malých dětí, která neví, kde jí hlava stojí, aby si ještě pořídila pařáček, je poněkud non-sense. A ono je to i zbytečné. Jak jsme si už řekli, účelem prvních příkrmů je jen seznámení s novými potravinami, ještě ani nemají být hlavním zdrojem živin. Tím je stále pořád mléko. Takže na tom, jestli v mrkvičce zůstane o setiny jednotek vitamínu více nebo méně, až tolik nezáleží.

Potraviny tedy stačí úplně jednoduše uvařit doměkka ve vodě a poté naservírovat miminku. Pro lepší využití vitamínů rozpustných v tucích i pro zvýšení energie celého příkrmu se do uvařené zeleniny ještě doporučuje přidat kapka kvalitního oleje.

Jak to naservírovat?

A teď se dostáváme k dalšímu tématu, které otřásá maminkovskými weby. 😊 Je lepší dejme tomu ten kousek dýně nebo mrkve miminku rozmixovat nebo jen rozmačkat vidličkou? Nebo snad dát jen tak vcelku do ruky? Nebo nakrájet na kousky? Odpověď zase není úplně jednoznačná. Zkrátka to nějak zkuste. Každý způsob má nějaká pro a proti.

Zkuste se vžít do kůže vašeho děťátka. Doteď znalo jen konzistenci (a chuť, vůni, texturu, barvu…) mléka. Logicky se zdá být nejsnesitelnější přechod na velmi řídké pyré (tedy rozmixovat zcela do hladka a ještě naředit – nejlépe vývarem, ve kterém se zelenina vařila). Některá miminka to však takto nesnesou a je pro ně lepší varianta buď hustší pyré (rozmixovat, nebo rozmačkat a už příliš neředit vodou), nebo „ožužlávat“ celé kousky. V tomto případě na něj dávejte ale ještě větší pozor než při krmení lžičkou, aby se nezačalo dusit!

Takže zkuste a uvidíte! Jako první můžete zkusit zeleninu pouze rozmačkat vidličkou. Když to nepůjde, ještě ji rozmixujete. Nebo zkusíte celé kousky a zjistíte, že to zvládá s přehledem. Anebo právě naopak. Kdo nezkusí, neví. Každé dítě je jiné, nelze dávat univerzální rady.

Někdy se podaří zavést hladká pyré, ale když pak po čase zkoušíme miminku dávat kousky (třeba jen rozmačkané vidličkou; kolem 8. – 9. měsíce by už děti mohly dostávat jídlo do ruky, i když začínaly na kašičkách), tak má najednou problém a příkrmy odmítá úplně. Naopak děti s kousky si mohou hůře zvykat na lžičku a je problém zařadit jogurt, polévku nebo kaši. Za mě je nejlepší zlatá střední cesta. Nedělat nic na sílu, střídat jak různé potraviny, tak způsob podání. Nikam nespěchat, řídit se chutí a potřebou dítěte a především trpělivě jídlo nabízet.

BLW – nová módní vlna?

Jistě se k vám donesl poměrně moderní způsob podávání příkrmů, který je označovaný zkratkou BLW. Co se pod ní skrývá? „Baby-led weaning“ = „Miminkem vedený přechod na pevnou stravu“. Vypadá to na trend, který propaguje nejedna známá osobnost na Instagramu. Takže se může zdát, že to je vlastně ta jediná správná cesta. Problém ale je, jak si to kdo vykládá. Pro některé to je totiž pouze to, že se miminku zelenina nemačká, ale dostane celé kousky, které si samo drží v ručičce. To ale v této filozofii není všechno.

U BLW jde totiž především o to, že necháváme na dítěti úplně vše. Tedy si samo vybere nejen dobu, kdy vůbec s přikrmováním začneme, ale hlavně, co chce jíst. Nevaříme nic zvlášť, dítě máme u rodinného stolu a samo si vybírá z našeho talíře, co chce. A to je ten kámen úrazu. Samozřejmě záleží na tom, jak se která rodina stravuje, ale bohužel si v tomto směru nedělám žádné iluze. Ne každý dodržuje zásady zdravého životního stylu a zde se zrovna potvrzuje, že je fajn zajímat se o správnou výživu ještě před otěhotněním. Protože ta změna opravdu není ze dne na den.

Sama musím říct, že ani já, která vím moc dobře, jak se správně stravovat, bych svému šestiměsíčnímu dítěti (natož pak čtyřměsíčnímu) úplně všechno ze svého talíře nedala. Už proto, že si oběd nevařím jen v páře bez jediné špetky soli nebo cukru. Jasně, pokud jím zrovna čerstvou okurku nebo meloun, tak mu je bez obav dám taky. Ale aby si vybíralo, jestli si dá v půl roce řízek nebo raději grilovaný hermelín (a to je ještě hodně dobrá volba), tak to opravdu ne.

Závěrem

Pokud jste si pod pojmem BLW představovali to, že miminku zvlášť uvaříte jídlo (bez soli, cukru a koření), nebudete ho mačkat, ale dáte mu ho vcelku do ručičky, tak se sice úplně tak o BLW nejedná, ale je to v pořádku (pokud to tak miminko snese). Vždyť možná i vám dali rodiče “ožužlávat” kousek rohlíku nebo kousek ovoce. A jak už jsem napsala i výše. Ideální je za mě zlatá střední cesta, kdy různě kombinujeme jak různé potraviny, tak jejich způsob podávání. Pomalu tak děti učíme základům stolování. Ani my dospělí přece nejíme vše lžící ani naopak všechno pouze rukou.